Navigace

  • o nás
  • informace
  • pomoc a podpora
  • publikace
  • jste závislí?
  • mapa webu




mapa pomoci

mapa ČR Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Plzenský kraj Jihočeský kraj Vysočina Jihomoravský kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Královéhradecký kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Středočeský kraj

Login form

kalendář akcí

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
242526272829 

links

anketa

Nežádoucí účinky užívání marihuany

Výsledky ankety

novinky odjinud

mapa webu

 

drogy-info.cz / Drogová situace / Monitor / Zahraniční média / Podle výzkumníků představuje marihuana mimořádně slibné pole farmaceutického výzkumu

Podle výzkumníků představuje marihuana mimořádně slibné pole farmaceutického výzkumu

Kanabinoidy mohou pomoci proti řadě nemocí

[San Diego] Když Daniele Piomelli před deseti lety vystupoval na vědeckých konferencích, býval jediným výzkumníkem, který se zabýval kanabinoidy - třídou chemických sloučenin, díky kterým se uživatelé marihuany cítí “zhulení.” Často mu to vysloužilo jen posměšky - ale to už není pravda. Na celoamerické konferenci Společnosti pro neurovědy prezentovali vědci na toto téma téměř 200 příspěvků.
Původně publikováno: 1. listopadu 2004
Zdroj: Baltimore Sun
Autor: David Kohn
Originál: Researchers Find Drug High a Potent Field of Inquiry

Proč ta pozornost? Mnozí vědci věří, že léky na bázi marihuany mohou léčit celou řadu nemocí – mnohem více než jen nevolnost a chronickou bolest, které se lékařskou marihuanou typicky léčí dnes.
Výzkumníci podali nevyvratitelné důkazy o tom, že kanabinoidní látky léčí amyotrofickou laterální sklerózu, známou také jako ALS nebo Lou Gehrigova nemoc, Parkinsonovu nemoc a obezitu. Další vědci zkoumají, zda tyto látky mohou pomoci obětem infarktu a roztroušené sklerózy.
Přestože tyto látky působí na stejné oblasti nervového systému, nové léky jsou mnohem dokonalejší a lépe zacílené než sama marihuana, a mají jen málo z jejích vedlejších účinků.
„Kanabinoidy mají obrovský farmaceutický potenciál,“ říká Piomelli, jež je neurovědcem na Kalifornské univerzitě v Irvine . „Řada z nás je velmi nadšená.“
Přestože se americká federální vláda snaží užívání lékařské marihuany bránit, obecně řečeno nebrání výzkumu kanabinoidů, z nichž většina neužívá celou marihuanovou rostlinu. Vědci, kteří používají Marinol , legální a tvrdě regulovaný marihuanové lék, potřebují k výzkumu svolení vlády.
Kanabinoidní receptorový systém byl objeven až na konci osmdesátých let, desetiletí po objevení serotoninu, dopaminu a dalších neuropřenašečů, a tak výzkumníci vědí o jeho funkci dosud relativně málo.
Podobně jako u všech neuropřenašečů i kanabinoidní systém se skládá ze sérií chemických cest napříč mozkem a nervovým systémem. Marihuana působí pomocí aktivace těchto cest, a to především prostřednictvím tetrahydrokanabinolu (THC), hlavní účinné složky této drogy.
Během posledního desetiletí vědci zkoumali řadu a řadu těchto pochodů ve snaze určit jejich pravý účel. „Nejsou tam proto, aby se lidi zhulovali. Takže musí mít nějaký vlastní smysl,“ prohlašuje Andrea Giuffrida, neurovědec z University of Texas Health Sciences Center v San Antoniu.
Výzkum zjistil, že vnitřní kanabinoidy – tělem vyráběné chemické látky, jež aktivují kanabinoidní systém – hrají mimo jiné roli v buněčné ochraně, imunitě a zánětlivosti. Kanabinoidní systém podle všeho také hraje velkou roli jako modulátor, upravující uvolňování dopaminu, serotoninu a dalších neuropřenašečů.
Giuffrida a další se domnívají, že kanabinoidy se dá léčit degenerativní onemocnění typu Parkinsonovy nemoci a laterární sklerózy.
Na konferenci Giuffrida oznámil, že kanabinoidový lék zablokoval příznaky Parkinsonovy nemoci na myši.
Tato nemoc, která postihuje přes milión Američanů, ničí nervové buňky v klíčové části mozku, následkem čehož pak pacienti ztrácejí kontrolu nad svými pohyby,
Giuffrida s kolegy Davidem Pricem a Jamesem Robertem vstřikoval myši chemickou látku MPTP, která napodobuje poškození jako u Parkinsonovy nemoci.
Když pak některé myši dostaly lék, jenž blokuje kanabinoidní receptory, jejich nervové buňky utrpěly podstatně menší škody než buňky myší bez kanabinoidního léku. Jde o první demonstraci tohoto účinku kanabinoidního léku.
I když si není jistý, jak tento blokátor přesně kanabinoidů funguje, má Giuffrida za to, že chrání neurony snížením míry zánětu, jenž při Parkinsonově nemoci škodí nejvíce.
Kanabinoidy by rovněž mohly zpomalovat ALS, při níž jsou ničeny neurony, jež kontrolují svaly – až do té míry, že oběti jsou zcela paralyzovány a neschopny dýchat bez přístrojů.
Neurovědkyně Mary Abood se začala o kanabinoidy zajímat poté, co se doslechla od některých pacientů s ALS, že jim ulevuje kouření marihuany. Pustila se tedy na svém pracovišti v sanfranciském California Pacific Medical Center do experimentů na zvířatech.
V její studii myš s jedním druhem ALS dostávala kombinaci THC a kanabindiolu – další složky marihuany. Obě látky jsou kanabinoidní agonisté – látky, které aktivují kanabinoidní systém.
Abood měřila vývoj poškození pomocí trvání doby, po níž se myš dokázala udržet na pomalu rotující tyči.
Léčba zpomalila nástup nemoci o více než sedm dní a prodloužila přežití po jejím propuknutí o dalších šest dnů. Pro člověka by to znamenalo asi tři roky. To je významně lepší výsledek než se dosahuje s dosud jediným lékem pro ALS – riluzolem – jenž prodlužuje přežití o zhruba dva měsíce. „Když jsme zjistiůi první výsledky, byla jsem nadšená,“ dodává Abood.
Na konferenci vědci z Ústavu neurologie v Londýně ohlásili výsledky, které dále podporují jej nález. Kanabinoidy pomohly několika lidem, nemocným na ALS, v malém pokusu. Abood se snaží získat finance na rozsáhlejší pokus tohoto typou.
Výzkumníci vysvětlují, že pokud kanabinoidy dokážou chránit lidské neurony před poškozením, mohou být prospěšné v celé řadě dalších neurologických nemocí včetně psychických poruch. Vědci zkoumají, zde se kanabinoidy dá léčit roztroušená skleróza, epilepsie a Huntingtonova nemoc. Giuffrida začíná studii o efektu kanabinoidů na schizofrenii.
Podle některých schizofreniků marihuana zmirňuje jejich psychotické příznaky; studie navíc prokázaly, že schizofrenici mají v mozku abnormální hladiny kanabinoidů.
Marihuanové léky by rovněž mohly pomoci v léčbě infarktu mozku (mrtvice). Těsně po mrtvici je poraněná část mozku zaplavena neuropřenašečem zvaným glutamát, jenž je ve vysokých dávkách pro neurony smrtelný.
Zdá se, že kanabinoidy by mohly působit proti tomuto poškození; izraelští vědci zjišťují, zda zvýšení hladiny kanabinoidů co nejdříve po mrtvici může minimalizovat škody.
Zastánci lékařské marihuany už dlouho tvrdí, že tato droga může být užitečná pro léčbu řady nemocí – zejména chronické bolesti, nevolnosti a glaukomu (zeleného očního zákalu). V posledním případě marihuana přechodně snižuje oční tlak.
I když vědci tato tvrzení nijak nepopírají, domnívají se, že ke stimulaci kanabinoidního systému existují lepší, přesnější cesty.
Podle nich má marihuana příliš mnoho negativ než aby mohla sloužit jako skutečný lék, protože má vedlejší účinky typu problémů s pamětí, snížení imunity a snad i závislosti. S tím ale mnozí vědci nesouhlasí.
Marihuana má další nedostatek. Z všdeckého hlediska je to „velmi špinavá droga,“ říká Giuffrida.
Obsahuje více než 300 látek, z nichž na šedesát ovlivňuje kanabinoidní systém. Vědci dosud nechápou, co většina z těchto látek dělá ani jak se jejich účinky ovlivňují navzájem. Tato složitost výzkumníkům komplikuje přesné určení účinků marihuany jako celku.
Jeden kanabinoidní lék – Marinol – je v USA standardně dostupný. Tato tableta obsahuje THC a obvykle se předepisuje na nevolnost a ztráty chuti, které postihují nemocné s AIDS.
Jenže Marinol má tytéž psychoaktivní účinky jako marihuana. Takže hlavní je podle Piomelliho „dostat z toho účinky a vyhnout se vedlejším účinkům.“
V této souvislosti Piomelli vyvinul látku, nazvanou URB597, která na rozdíl od Marinolu a marihuany nezaplaví tělo kanabinoidy.
Místo zpomalí rozkládání kanabinoidů v těle. Piomelli se domnívá, že tento lék by mohl léčit bolest, úzkost a dokonce i depresy, aniž by pacient byl omámený a zapomnětlivý. Spolu s dalšími vědci látku testuje na zvířatech.
Další kanabinoidní sloučenina – Rimonabant – bude pravděpodobně k dostání mnohem dříve a bude se používat jako dietní lék. Snižuje hladinu kanabinoidů a podle všeho tak snižuje chuť k jídlu – působí tedy opačně než marihuana, která ve svých uživatelích občas vyvolává záchvaty pažravosti.
Pro Piomelliho má explozivní nárůst výzkumu ještě jeden bonus navíc. Když před pár lety někomu řekl, čím se živí, lidé se často rozesmáli a zeptali se, zda se musí v rámci své práce každý den zkouřit. Dnes už kolem toho tolik smíchu není.
„Je povzbuzující, že ta práce eliminuje stigma spojení s marihuanou,“ říká. „Lidé si už uvědomují, že tahle práce není ‚vezmeme drobet marihuany a dáme ji lidem“

Publikováno: 07.11.2004
Aktualizováno: 15.02.2014